Oči
KAP......KAP......KAP......KAP...kapky vody dopadají do umyvadla, po kterém následně stečou dolů. Je to pravidelný zvuk, ozývající se v pravidelných intervalech. Měsíc, převlečený do uniformy úplňku, ozařuje místnost zaplněnou temnotou noci. Ozařuje tvář spící osoby, která pravidelně oddechuje na velké posteli v místnosti. Spí klidně, nerušeně....dlouhé, hnědé vlasy padají do uvolněné, sametově jemné tváře. Sasuke se musí
usmát. Tak rád se dívá na jeho bezchybnou tvář. Tak rád sleduje jeho výrazné a mužné rysy, které jsou momentálně spánkem uvolněné. Tak rád by se ho dotýkal,
laskal, líbal, usínal mu v náručí a probouzel se vedle něho. Odhrnoval mu jeho krásné, jemné vlasy z obličeje.......Tohle všechno jsou ale jen jeho sny, které se nikdy nesplní a které ho doprovází spánkem každičkou noc od té doby co ho našel v bezvědomí. Tehdy by si nikdy nepomyslel, že po těch letech co odešel z vesnice potká právě jeho.
Nechápal se. Nechápal sebe a ani své chování.
Když před týdnem, zrovna v době kdy trénoval a vylepšoval Raikiry, uslyšel zvuk boje-kunaiů, odrážející se od sebe a sténání bolestí nějakých mužů. Nepřemohl svou zvědavost a šel se podívat, kdo to v jeho blízkosti bojuje. Ze stromu, z kterého měl výborný výhled zahlédl postavy můžů. Napočítal jich devět. Ti všihni se svíjeli v bolestech, křečích dokonce někteří z nich v bezvědomí.
,,Co se jim stalo?´´Sasukemu to vrtalo hlavou. Kdo je takhle zřídil? Nebo se umlátili navzájem? Tahle možnost byla nepravděpodobná a Sasuke ji okamžitě zavrhl. Ti ninjové měli ninja pásky se stejným znamením-vodopád, tak přoč by se napadali navzájem? Musí tu být určitě někdo další.
Rozhodl se tedy porozhlédnout pozorněji. Jeho černé oči se rázem změnily na rudě až krvavě červené. Začal jimi skenovat své okolí. Nedaleko od skupinky ninjů zahlédl další osobu. Nejspíš muže. Z ničeho nic se však postava zřítila na zem a dál nejevila žádné známky života. Nebylo se taky čemu divit.
Tahle osoba právě zřídila devět ninjů najednou a to všechno bez cizí pomoci.
,,Kdo to může být?´´Zdá se, že je opravdu silný. Sasukeho rázem pohltila vlna zvědavosti. Rozhodl se tedy o tom muži dozvědět něco víc. Přešel k bezvládnému tělu. Sasuke mu neviděl do tváře, jelikož byl otočený na břichu. Byl v bezvědomí. Sasukeho pohltila nová vlna zvědavosti. Úplná Tsunami. Otočil toho muže na záda aby mu viděl lépe do obličeje. Když tak učinil, začal si ho prohlížet. Zdál se mu nějak povědomí. Ty jeho dlouhé vlasy, krémově bledá pleť.......
Ne, to přece není možný? Že by to byl............Neji?Neji Hyuuga? Teď to byl ale jiný Neji, než kterého si Sasuke pamatoval. Už to nebyl ten malý, nafoukaný genin, který se nechal spráskat od Naruta. Teď před ním ležel krásný, mladý muž.. Vyspělý, svalnatý a ........nádherný. Vlasy měl pořád stejné, možná delší. Za ty tří roky co Sasuke odešel se toho opravdu hodně změnilo. Z Nejiho se stal jeden z nejlepších jouninů v Konoze, který by mohl z fleku konkurovat Kakashimu.
Sasuke se na něj nemohl přestat dívat. Tolik se změnil.....
,,Nejspíš vypotřeboval všechnu chakru,´´napadlo ho, když nespozoroval na jeho těle žádné známky zranění, krvácení, či zlomenin. Po dlouhém přemýšlení a boji, který Sasuke sváděl sám se sebou samím se konečně rozhodl. Vezme Nejiho k sobě a postará se o něj, než se dá dohromady. Nevěděl proč se takhle rozhodl. Pravdou bylo, že za něj dávno rozhodlo jeho srdce. Uchopil tedy Nejiho, který byl stále v bezvědomí, uvelebil si ho ve své náruči a pospíchal ke svému provizornímu, schovanému domu, který mu Orochimaru
přenechal.
Sasuke tam trávil všechen čas. Měl tam všechno. Koupelnu, ložnici,kuchyň dokonce i televizi, kterou ani jednou nevyužil. Stále jen trénoval. Jídlo mu nosil Kabuto, když se jenou za týden přišel ujistit, že Sasuke neutekl. Jedna věc, však Sasukemu chyběla. Byla to přítomnost někoho druhého. Někoho s kým bysi mohl popovídat.
Někoho s kým mohl sdílet své problémy, někoho ským by se mohl zbavit samoty, kterou utápěl v každodením tréninku.
Teď sedí na židli u postele a už druhou noc, místo aby spal, sleduje toho nádherného mladíka před sebou. Slunce začíná pomaličku vstávat a sním i nový den. Neji se stále neprobouzel a Sasuke si o něj začal dělat starosti. Za tu dobu co se o Nejiho staral, začínal chápat své srdce. Srdce, které mu říkalo, že mu Neji není lhostejný. I když se mu vždycky líbili holky, nebo spíš si to myslel, tenhle kluk v něm probudil
city, které k nikomu jinému nikdy necítil. Nebylo to jako prátelství, které ho vázalo s Narutem ale nebyla to ani nenávist, kterou cítil ke svému bratrovi. Tohle bylo úplně jiné. Sasuke se s tím ale smířil. Nejspíš se do něj zamiloval. No a? Možná to byla vina té ustavičné samoty, co ho doprovázela celým životem.
Nejiho víčka se náhle začala třepotat, jako motýlí křídla. Sasuke ztuhl. Nevěděl co má dělat. Nakone se Nejiho víčka nadzvedla úplně a odkryla tak sněhově bílé oči. Oči, které se dívaly na neznámí strop a snažili se uhodnout, kde se to jejich majitel nachází.
Sasuke pocítil obrovskou úlevu a taky kámen, o velikosti Afriky co mu spadl ze srdce. Na svém výrazu však nedával nic znát. Stále měl ve tváři ten svůj lhostejný, nicneříkající výraz,
který ho ani po třech letech neopustil.
,,Konečně ses probral,´´prohlásil Sasuke, úplně klidně. Neji na něj sklopil zrak, který byl až doteď zaměstnávám stropem. Neji by přísahal na smrt Rocka lee, že už tenhle hlas někdy slyšel. Byl mu povědomí. V tom šeru však nikoho a nic neviděl.
Jediné co bylo vidět byli dvě černé oči, které se ztráceli v tom temném šeru. Bylo to opravdu zvláštní. Ty oči už určitě někdy viděl ale kde? Neji mlčel a usilovně se snažil vzpomenout na předešlé události.
Sasuke byl úplně vyveden z míry. Tolik se chtěl od těch jeho bílých očí odtrhnout ale nemohl si pomoci. Bylo mu to opravdu nepříjemné. Věděl, že Nejiho oči jsou vyjímečné.Nikdo se mu do nich nedokázal dlouho dívat a Sasuke už poznal proč. Nejiho oči, jakoby viděli do toho druhého. Do jeho hlavy, myšlenek i vzpomínek.Po
dlouhém tichu, kdy se Nejiho oči vpíjely do těch Sasukeho, kdy se bílá vpíjela do černé Sasuke vstal ze židle. Nemohl ten pohled vydržet. Chtěl odejít a přemýšlet o tom všem, ale čísi ruka mu v tom zabránila. Byl to Neji. Chytil Sasukeho
za ruku.
,,Počkej......Sasuke,´´vydechl. Konečně si vzpoměl komu ty temné, nádherné oči patřily, které byli pravým opakem těch jeho. Nejdřiv tomu nemohl uvěřit ale jeho oči ho nakonec přesvědčily. Sasuke ztuhl. Nejsen z toho, že ho Neji v té tmě poznal ale taky z jeho ruky, která se dotýkala jeho zápěstí a držela ho.
Nemohl se zmoct na jendiné slovo. Užíval si naplno Nejiho doteku na svém zápěstí. Bylo to opravdu příjemné. Jakoby jím přejala vlna elektrického proudu. Na jednu stranu se chtěl otočit, pohlédnout do hlubin Nejiho očí a užívat si to, ale jeho druhé já, stále převládající se těch jeho očí bálo. Sasuke měl strach ,že by Neji poznal co k němu cítí a to nechtěl.
,,Co se stalo?´´zaptal se Neji a pustil Sasukeho zápěstí. Nemohl se hýbat, byl unavený a chtělo se mu spát. Stále však sledoval Sasukeho záda a čekal na odpověď.
,,Odpočiň si,všchno se dozvíš,´´odpověděl a pospíchal pryč z Nejiho blízkosti, která mu způsobovala mravenčení po celém těle. Před chvílí si tolik přál aby se Neji už konečně probral ale teď toho začínal litovat.
Neji nic nechápal. Díval se na postavu, která mlčky odcházela a nakonec za sebou zabouchla dvěře.Nechápal proč je tady a už vůbec nechápal proč je tady i Sasuke, kterého tři roky nikdo neviděl. Dál se ale rozhodl si stím nelámat hlavu. Doufal, že Sasuke dodrží svá slova a odpoví mu na jeho otázky. Něco mu říkalo, že Sasuke pro něj žádná hrozba není, ale pořád v něm klíčila zrnka pochybností. Přece jen se Sasuke přidal na Orochimarovu stranu a ten je možná teď a tady a buhví co s ním hodlá zamýšlet.
Tyhle černé myšlenky radši ihned zakopal hluboko do svého nitra. Jelikož se jeho víčka začala zavírat a těžknou, Neji jim v nějmenším neodporoval a za chvíli znovu usnul s myšlenkami na černovlasého ninju.
Druhý den se Neji vzbudil až v jednu hodinu odpoledne. Cítil se dobře. Odpočatý a taky s polovinou svoji chakry. I když ho pořád bolelo celé tělo, donutil se posadit. Přes okno sem procházely sluneční paprsky, které mu protivně svítily do očí.V domě bylo ticho.Sasuke nejspíš nebyl doma-napadlo ho.
,,Byakugan,´´kolem Nejiho očí se objevilo plno malých žil. Rozhodl se porozhlédnout. Měl výhodu, že může vidět skrz zdi, takže aniž by musel vstávat, prohlédl si celí dům ze své postele. Měl pravdu. Sasuke v domě nebyl. Vlatně tam nebyl nikdo kromě jeho. Najednou však uslyšel z venku nějaké zvuky. Ozývaly se z okna jeho pokoje. Byli to opravdu zvláštní zvuky. Jakoby cvrlikalo tisíce ptáčků najenou. Neji se tím směrem rozhodl porozhlédnout. Přes zeď uviděl, černovlasého ninju, do poloviny těla svlečeného s modrou chakrou
připomínajíc modré, malé blesky v ruce. Sasuke zrovna trénoval. Sice už nemohl a po jeho svlečeném těle stékal pot, ale pořád vylepšoval svoje jutsu k dokonalosti.
Neji okamžitě poznal, že je to Sasuke a trénuje Raikiry. Moc se toho na něm nezměnilo. Jeho černé vlasy byli pořád stejně dlouhé a stále lesklé jako předtím. Jediné co se na něm změnilo bylo jeho tělo.
Byl vysoký a samí sval. Neji začínal chápat, proč byl kdysi ve vesnici tolik žádáný a obdivováný. Neji byl jako omámený. Zíral na Sasukeho jako na nějaký unikát či klenot. Očima hypnotizoval každičkou kapičku potu, která stékala po jeho vypracované hrudi.
Koukal na něj dokud mu nevyprchala poslední chakra a byakugan mu tím pádem zmizel. Neji si povzdychl. Chtěl dál sledovat jak Sasuke trénuje ale jeho stav mu to bohužel nedovolovat. Když si uvědomil co právě dělal a nač myslel, prudce zavrtěl hlavou.
Jemu se přece vždycky líbili holky. Sice nikdy nic s žádnou neměl, ale nelámal si s tím až tak hlavu. Jediné co vždycky chtěl bylo stát se dobrým a svobodným ninjou a na nějaké holky ani nepomylsel.
Nezbývalo mu nic jiného, něž si zase lehnout. Byl odpočatý dost a tak se ani nedivil, že se mu nechce spát. Mlčky zíral do stropu a přemýšlel jako je tady asi dlouho.
Najednou se dveře otevřely. Neji věděl, kdo to je a tak nevěnoval Sasukemu ani letmí pohled. Sasuke stál u dveří, čistý, umytý a oblečený. V ruce držel misku s teplou polívkou.
Sasuke ji položil na stůl, který stál uprostřed místnosti.
,,Tady máš jídlo,´´vytrousil ze sebe a ukázal na jídlo. V duchu doufal, že se na něj Neji nepodívá a on v klidu odejde. Jeho přání však vyslyšena nebyla. Neji se na něj podíval a prohlížel si ho od hlavy k patě.
,,Vyrostl si,´´řekl s úsměvem .Sasukeho to překvapilo. Nejen ta divná odpověď ale taky jeho úsměv. Co si pamatoval Neji se nikdy nesmál. Byla to ovšem škoda, protože s tím úsměvěm byl Neji ještě sladší. Sasuke zavrtěl hlavou, při téhle myšlence a vytrousil ze sebe jen lehké hmm.
,,Vidím ale, že své chování a povahu si nezměnil,´´zašklebil se Neji a stále se díval Sasukemu do jeho černých očí. Sasuke byl stále stejný arogantní náfuka jako před lety. Do povídání taky nebyl zrovna hrr stajně jako Neji. Byli si dost podobní.
,,Jak ti je?´´ozval se černovlasý ninja a opřel se s rukama založenýma na prsou o stůl.
,,Nic mi není, jenom moje chakra je tak nějak v tahu,´´poškrábal se ve vlasech.
,,Tak co po mě orochimaru chce?´´zaptal se hned an to. Vůbec si nebral servítky a šel rovnou k věci. Sasuke tohle čekal. Věděl, že ho bude spojovt s tím slizkým hadem.
,,Nic,´´zašklebil se Sasuke a uhnul pohledem od Nejiho očí, které ho napřestávali sledovat.
,,Tak proč chtěl abys mě přivedl?´´
,,On nic takového nechtěl. Proč si to myslíš?´´
,,No,myslím, že ty bys mě sem z vlastní vůle nepřinesl a navíc jseš přece Orochimarův poskok ne?´´rýpnul si Neji a s úsměvěm čekal na Sasukeho rozhořčenou a vzteklou reakci. Chtěl ho vyprovokovat, i když věděl, že Sasuke tohle všechno pro něj dělá, protože to chce.
Jak správně odhadl na tohle byl Sasuke háklivý. Tyhle urážky nikdy nedokázal skousnout.V mžiku stál u postele, chytil Nejiho za tričko a přitáhl si ho výhružně k sobě. Jejich oči se setkali. V bílých se zračilo pobavení a v těch černých vztek.
,,Já nejsem ničí poskok rozumíš?´´řekl výhružně a varovně Sasuke. V očích mu jiskřil vztek. Nejiho a Sasukeho obličej byli teď v těsné blízkosti. Dělila je pouhá mezera, která neměřila nanejvýš pět centimetrů. Ani jeden však nehodlal uhnout a vzdát se.
Oba byli najednou u sebe tak blízko, že cítili teplý dech toho druhého. Sasuke by přísahal, že cítil, jak mu Neji pouhým pohledem do očí, čte myšlenky. Rychle se radši odtáhl, pustil Nejiho tričko a couvnul o dva kroky zpátky.
,,Měl byses uklidnit Sasuke, vztek ti vůbec nesluší,´´řekl Neji. Když si ale po chvíli uvědomil co vlastně řekl začal upadat do rozpaků. Nervozně se usmál a přál si aby se mohl vypařit. Odthrnul od sebe peřinu v pokuse vstát a odejít.
,,No,ehm díky za všechno, ale já už půjdu. Určitě už si o mě doma dělají starosti,´´vstal docela ztěžka a udělal dva kroky. Sotva se však chystal na další krok, únavou zakopl o vlastní nohu. Nedalo se nic dělat .Neji už jen čekal, že se natáhne jak dlouhý tak široký na tvrdou zem a nejspíš se udeří do hlavy. Sasuke ale tohle čekal. Okamžitě přiběhl Nejimu na pomoc, chytil ho kolem pasu, tak aby nespadl a narovnal ho. Jelikož ho Sasuke stále držel kolem pasu a zdálo se, že si ho přibližuje víc k tělu, Neji mu instintivně dal ruce na ramena. Jejich oči se znovu setkali.
,,Ehm...díky,´´vykoktal Neji, celí vyjevený ze Sasukeho rychlé reakce, očí a jeho teplých rukou, které si ho približovaly k sobě. Po pětivteřinovém tichu, ve kterém se oči dvou chlapců navzájem prohlíželi a zkoumaly, Neji ty své bílé musel odvrátit. Sice nevěděl proč ale musel. On!! Neji Hyuuga. Měl to být Sasuke, kdo by měl uhnout jeho pronikavým očí a ne on. Uchiha to stejně jako Neji vůbec nechápal. Něco v něm ale zanechalo pocit,že má vyhráno. Opatrně tedy posadil Hyuugu zpátky na postel.
,,Zdá se, že tě tu budu mít na krku ještě pár dní´´zašklebil se. V duchu se však radoval a skákal radostí jako malé dítě,které má radost ze zmrzliny.
,,Však já tě dostanu,´´pomyslel si.
,,Zdá se, že jsem vypotřeboval všechnu svoji chakru´´vzdychl Neji
,,Proč jsi byl v tom lese?´´zeptal se černovlásek, sedl si vedle něho na postel a dal si setsakra záležet na tom, aby se jejich těla dotýkala. Dalo by se říct, že na sebe byli doslova namáčklí. Sasuke se holt rozhodl jít na věc. Dostane Nejiho z každou cenu, a když to bude potřeba vezme si ho klidně násilím.
Nejiho zamrazilo v zádech.I když bylo teplo a Saukeho tělo bylo jako uhel ,Nejimu běhal mráz po zádech. Rychle se však vzpamatoval.
,,Sbíral jsem houby,´´odpověděl s nuceným ůsměvem a ironií. Čekal, že tahle odpověď bude Sasukemu stačit. Že ho uspokojí a aspoň trochu pobaví. Sasukeho výraz byl však ale stále kamenný, nicneříkající, čekající na pořádnou odpověď a už vůbec nepřípomínal úsměv.
,,Byl jsem na jedný misi. Na které-to tě nemusí zajímat,´´dodal po chvíli hnědovlásek chladně. Doufal, že se tak Sasuke zvedne a odejde a on že bude mít klid od těch jeho temných očí,se kterými si vůbec newí rady. Nebo, že si apoň poposedne aby se nemuseli navzájem dotýkat. Ne, že by mu to vadilo právě naopak. Bylo mu to až moc příjemné a právě toho se bál.
,,Fajn,´´zamumlal Uchiha lhostejně, poté se konečně zvedl. Podal Nejimu misku s teplou polévkou a dal si znovu záležet aby se jeho prsty a ruce, lačnící po Nejiho těle, dotkly se těmi jeho. Dlouhovlasému chlapci přejel znovu mráz po zádech, tentokrát ho doprovázelo i lehké mravenčení v podbřišku. Ani nepotřeboval svůj Byakugan aby poznal, že se ho Sasuke pokouší svést a on-chtě nechtě mu začíná pomaličku podléhat.
,,Ne,já přece nejsem na kluky.To nemůže být možný. Jenže proč teda? Že by se mi ten černovlasej hezounek vážně začal líbit?´´
Nejimu tyhle otázkou výřili hlavou, jako tornádo. Nakonec si to ale přiznal. Svých citů se nikdy nebál a nikdy jim nebránil. Sasukeho přítomnost se mu začala zamlouvat a né zrovna málo.
Rozhodl se tedy začít hrát Sasukeho hru, ale jen tak mu to teda neulehčí.
,,Nemysli si,že mě jen tak lehce dostaneš,´´pomyslel si Hyuuga a začal do sebe házet polévku s nudlemi. Koutkem oka však nepřestával sledovat černovlasého ninju, který stál zády u okna a díval se zamyšleně ven.
,,Nad čím asi tak přemýšlí?´´ptal se sám sebe Neji ,,Škoda, že mu nevidím do očí,´´
,,Proč se o mě tak staráš a proč si mě sem vůbec přivedl? Mohl si mě tam nechat. Nebyla to tvoje věc,´´zeptal se Neji, když odložil prázdnou misku na stůl. Sasuke se trochu vylekal. Co mu má říct? Pravdu?
,,Jen jsem chtěl vědět, proč jsi tady nic víc.´´odpověděl černovlásek chladně. Otočil se od okna a mlčky přešel ke stolu, kde sebral misku a stejně tak potichu jí odnesl. Neji se mu mezi tím snažil podívat do očí a něco z nich vyčíst, jenže Sasuke byl až moc opatrný. Věděl moc dobře co Neji se svýma očima umí a tak nechtěl nic riskovat a na svého hosta se ani nepodíval.
,,To je ale netykavka,´´pomyslel si Neji, když se dveře za Sasukem prudce zabouchly.
Celý den se Uchiha u Nejiho vůbec neukázal. Jako vždy celý den ténoval Raikiry a na nějakého Hyuugu si překvapivě vůbec nevzpoměl. Trénink je holt trénink......
Neji-ten zase celičký den prospal a nabýral sílu a chakru, kterou ztratil. Sice už mohl chodit, ale odejít ještě nemohl. Nemohl a ani nechtěl. Nejen kvůli tomu, že by na cestu domů neměl sílu, ale taky kvůli jednomu černovlasému chlapci, který v něm probudil neuvěřitelnou směsici pocitů, ve kterých se vůbec nevyznal.
,,Tak už jsi konečně vzhůru?´´zeptal se Sasuke, když vešel večer do pokoje. Jeho pohled padl na osobu, ležící na posteli.
,,Hmm,´´zamručel Neji a dál zkoumal strukturu stropu, která byla očividně zajímavější než-li černovlasej hezounek.
,,Tak ty se mnou nemluvíš jo?´´pomyslel si Sasuke a snažil se přijít na to, jak upoutat Nejiho pozornost.
,,Bude lepší,když si ho nebudu všímat.Takhle na něj zapomenu,uzdravím se a v klidu se vrátím do vesnice,´´říkal si hnědovlásek v duchu a snažil se odvráti své myšlenky od Uchihy.
Sasuke přešel mlčky k velké, dřevěné skříni,která byla hned naproti posteli. Otevřel ji a úplně v klidu, bez ohledu na svého hosta si začal pomaličku svlékat své bílé kimono. Stál tam jen v kalhotách, dopůl těla svlečený. Neji na něj zíral, jako by právě spadl z nějaké hodně vysoké víšně a snažil se přijít na to, proč to Sasuke dělá a co má vůbec v úmyslu.
,,Nejspíš asi hodně trénuje,´´pomyslel si, když očima přejížděl po jeho vypracovaném těle, které bylo samí sval. Sasuke, který čekal, že se na něj bude Neji dívat ještě začal přilévat do ohně! Zvrhlík jeden. Dlouze se protáhnul a nechal na sobě viset Nejiho oči. Bylo mu to opravdu příjemné.
,,Co..co to děláš?´´zeptal se zmatený Neji, když se vzpamatoval a odtrhl oči od Sasukeho hrudi.Ten se jen pousmál.
,,Jdu se osprchovat...........půjdeš taky?´´když tohle Uchiha vyslovil, objevil se mu na tváři chlípný úsměv. Za to Nejimu úsměv z tváře zmizel a s ním i veškerá barva. Zalapal po dechu a vůbec se nezmohl na slovo.
,,C..cože?o..osprchovat? a to jako s tebou?´´Hyuuga celí viděšený zíral na Sasukeho, který se jen a stále usmíval.
,,No jestli chceš tak klidně, ale já myslel až po mě,´´
,,Oh,aha,jasně. Tak ...já ehm půjdu po tobě,´´vykoktal Neji celí rudý. V jeho tváři se zračila úleva ale v jeho očích bylo zklamání. Sprchovat se s Uchihou, to se přece jen tak někomu z nás nepoštěstí, že? Sasuke odešel mlčky z místnosti. Ve tváři obrovské pobavení. Musel se pro sebe usmát. Pochvaloval si, jak mu jeho plán na získání toho dlouhovlasého chlapce bezvadně vychází.
Neji zůstal sedět na posteli jako opařený a nejraději by si nafackoval. Takovej trapas. Co si o něm teď Sasuke pomyslí. Jak si vůbec mohl myslet, že by on a Sasuke....společně.....a ještě k tomu v koupelně. Rychle potřásl hlavou a plácnul se dočela.
Za chvíli už jen slyšel, jak se z koupelny ozývají zvuky puštěné sprchy. Celou tu dobu co se Sasuke sprchoval, Neji hypnotizoval každou kapičku vody, kterou uslyšel padat na zem.
Seděl na posteli, zíral do blba a poslouchal tekoucí vodu. Když se po nějaké chvíli voda zastavila, Neji se zvedl. Konečně ze sebe bude moct smýt ty svoje myšlenky a pochybnosti. Sprcha mu určitě udělá dobře.
Když si všk po chvíli stoupnul pod teplou vodu, začal svých slov hořce litovat. Místo toho aby se mu jeho svaly a tělo uvolnily a odpočinuly, začínal na nich pociťovat všechny své modřiny a pohmožděniny ze svého posledního boje. Nejvíc to schytala záda. Byla nejvíc namožená a Neji vůbec nechápal čím by to mohlo být. Když vyšel ze sprchy, nemohl jimi vůbec pohnout. Byli úplně ztuhlé až do morku kostí. Neji se vůbec divil, že může chodit a hýbat se.
Bohužel pro něj si mohl obléct jen kalhoty. Na to ostatní už mu nezbyli síly.
Každým krokem, kterým se se sténáním belhal do pokoje, zasyčel bolestí. Když ho Sasuke uviděl, okamžitě mu přiběhl na pomoc.
,,Co se stalo?´´ptal se, když podepřel dlouhovasého chlapce svým tělem. Jednou rukou ho chytil kolem pasu a Nejiho ruku si obtočil kolem krku.
,,Sakra..moje záda..mám je asi namožený,´´klel Neji se skřiveným obličejem.
Sasuke položil opatrně Nejiho na postel. Vůbec nechápal co to sním je. Proč ho to chytlo až teprve teď? V hlavě se mu však začal rodit plán, jak Nejiho od té bojesti zbavit.
,,Lehni si,´´poručil Nejimu, kterému bolest nepřestávala momentálně dělat ze života peklo.
Neji se na něj udiveně kouknul. Vůbec nechápal co po něm Uchiha vyžaduje.
,,Co?proč?´´ptal se. Bolest byla čím dál větší a momentálně připomínala kunai zabodávající se hluboko do jeho zad.
,,Lehni si a dělej. Uvidíš že, za chvíli tě ta bolet přejde,´´znovu nakázal černovlásek.
Neji, když tohle uslyšel okamžitě si lehl, jako poslušný pejsek. Jeslti ho tohle té nesnesitelné bolesti zbaví, tak budiž. Se sykotem bolesti se převalil na břicho, ruce si dal pod čelo a v duchu si nepřál nic jiného, než se zbavit té nehorázné bolesti.
Ani se nestačil vzpamatovat a už na něm seděl nejmladší Uchiha. Neji se nejdřív divil co to dělá a dokonce chtěl i protestovat. Když však ucítil Sasukeho ruce na svých bolavých zádech, začal si uvědomovat co má Sasuke v plánu.
Uchiha si nabral hrst léčivé masti do rukou a hned na to jí začal oběma rukama roztírat po Nejiho zádech. Krouživými pohyby jemně přejížděl po Hyuugovy, který najednou nevěděl jestli syčet bolestí nebo slastí. Sasukeho doteky byly tak příjemné, že se ani nenadál a bolest zmizela tak rychle jako když přišla. Na sobě však nedal nic znát. Dál dělal, že ho to bolí,a nechal se od Sasukeho masírovat. Bylo to tak příjemné a zároveň i vzrušující. Na jeho rtech se objevil blažený úsměv.
Nebyl by to Sasuke Uchiha aby si toho nevšiml a neuvědomil si, že Nejiho už bolest opustila. Musel se pro sebe usmát. Dál dychtivě přejížděl rukama po Nejiho ramenou, lopatkách, bocích............Nakonec sebral veškerou odvahu a přisál své rty na Nejiho krk. Jen tak lehce a jemně. Poté se hned oddálil. V duchu začal skákat radostí, když viděl, že se Neji nebrání a ani ho od sebe neodstrčil.
Zkusil to tedy ještě jednou. Pomaličku se začal přibližovat k Nejimu,r ukama zajel pod něj až k jeho břichu, kde ho začal taktéž masírovat a přejíždět po něm bříškama svých prstů. Hned na to ho začal líbat na krk. Tenhle polibek byl však roztouženější a také delší.
Neji vůbec nevěděl co má dělat. V hlavě si schromaždoval všechny pro a proti. I když negativ bylo o hodně víc, nakonec své touze, která přícházela od Sasukeho teplých rtů na jeho krku, podlehl. Už nemohl dál. Čekal už dlouho a tohle byla posledií kapka. Sasuke ho vzrušoval tak, jako nikdy žádná holka.
Nechal na sobě Sasukeho, který se dál věnoval jeho krku.
,,Sa..su..ke,´´vzdychl Neji a nastačil zadržet hlasitý sten, který dal černovláskovi jasně najevo, že má vyhráno a že si sním od téhle chvíle může dělat co chce.
,,Počkej,´´vyjekl najendou Neji. Škubnul sebou a pootočil hlavou k oknu. Sasuke ho sledoval a snažil se přijít na důvod jeho chování. Když mu pohlédl do očí , uviděl v nich Byakugan.
,,Někdo sem jde,´´oznámil hnědovlásek, který měl jako vždy svoje ninja smysli dobře nastražené a tak mohl v klidu spozorovat návštěvníka a vetřelce, který se přibližoval k Sasukeho domu.
Sasuke, jako když do něj uhodí, okmažitě slezl z Nejiho a s rychlostí blesku mu pomohl na nohy.
,,To je Kabuto. Rychle, musíš se schovat. Ten šmejd tě nesmí vidět,´´řekl Sasuke a začal strkat Nejiho do koupelny, za které následně zabouchl sveře. Dlouhovlásek ani nestačil něco namítat. Ocitl se v koupelně tak rychle, že se ani Sasukeho nestačil na nic zeptat.
Sasuke nasadil svůj obvyklí výraz, nepřítomnosti, nepřístupnosti a chladnosti a vydal se z domu přivítat tu nemilou návštěvu. Ano. Měl s tím počítat. Měl počítat, že Kabuto dřív či později znovu dorazí.
Po chvíli se ve dveřích objevila šedivá hlava se čtyřma očima. Aniž byse zeptala vešla do domu. Sasuke ho ani nepozdravil(proč by to taky dělal)a sedl si na židli.
,,Zdravím tě, Sasuke,´´pozdravil Kabuto a dal věci, které zrovna přinesl Sasukemu na stůl.
,,No nazdar,´´zašklebil se Uchiha a povzbuzoval Kabuta k rychlému tempu.
,,No a teď už můžeš zase vypadnout,´´vyštěkl a probodával Kabuta svým pohledem. Ten, který se jen usmíval jako nějakej idiot, se zarazil. Tentokrát je Sasuke neobyčejně protivný a mrzutý. Chce aby rychle vypadnul. Ale proč?
,,Ty tady někoho máš?´´zeptal se z ničehonic Kabuto a opřel se o kuchyňskou linku.
,,Cože? A koho asi? Nikdo tady není. Ovšem kromě tebe. Takže co kdybysi už konečně vypadnul a dal mi pokoj?´´řekl Sasuke. Trochu se vylekal. Překvapila ho Kabutova otázka ale nedal na sobě nic znát.
Kabuto se začal smát. Jeho smích byl jedovatý jako samotmý Orochimaru.
,,Ty tady máš nějakou holku viď?´´
Sasuke se na chvíli zarazil. Nevěděl co mu na to má říct.
,,Hmm a máš s tím nějakej problém?´´vydechl po chvíli přemýšlění.
Neji, který to všechno skrz dveře poslouchal se musel smát. Rukou se chytil za pusu, aby nešel slyšet jeho pobavený smích.
,,Fajn, tak si to užij kámo. Já už sem si začal říkat, že seš asi přihřátej,´´řekl Kabuto a vydal se směrem ke dveřím. S těmito slovy nakonec Sasukeho dům opustil. Sasuke si zhluboka oddychl. Posadil se znovu na židli a otřel si pot z čela se slovy ,to bylo o fous´
Po chvíli se dveře koupelny otevřely a v nich se krčel Neji, který smíchy nemohl ani dejchat.
Sasuke mu věnoval zlí pohled.
,,Čemu se jako směješ?´´zeptal se vztekle a vstal ze židle.
Neji se stále nepřestával smát. Z očí mu začali stékat slzy, které chudák smíchy nezadržel.
,,Ty tady máš holku jo?´´procedil mezi návaly smíchu a opíral se o zeď aby náhodou smíchy nespadl.
Sasuke už to nemohl vydržet. V mžiku stál před Nejim. Dal ruce kolem kolem jeho hlavy a opřel se jimy o zeď. Uvěznil tak Nejiho, který se náhle přestal smát. Dívaly se navzájem do očí. Jeden druhému se v nich zračila touha po tom druhém. Sasuke jako vždy na nic nečekal a v okamžiku přisál své rty na ty Nejiho. Neji byl chvíli vykolejený ale jakmile ucítil Sasukeho jemné rty, které navíc chutnaly po jahodách, chytil Sasukeho za tričko a přitáhl si ho blíž k sobě. Sauke se po chvíli odtrhl od Nejiho rtů a přisál se k jeho krku, který následně polaskal od ucha dolů.
Poté se znovu hladově vrhl na Nejiho rty. Ten, zbavený všech smyslů, se vrhl Sasukemu pod tričko. Okamžitě mu začal bříškami prstů hladit záda, boky a tento koloběh se stále opkaval. Nakonec to černovlásek nemohl vydržet a zajel svým jezykem Nejimu hluboko do pusy.
Ten vyjeveně zalapal po dechu a zasténal mu do úst. Sasuke mu prohlédával jeho ústa svým jazykem, jako by tam něco ztratil nebo co. Prozkoumával každou skulinku Nejiho pusy. Nakonec začal pobízet i Nejiho jazyk, aby se přidal. Ten samozřejmě nepotřeboval pobízet dvakrát a ihned propletl svůj jazyk s tím Sasukeho.........
Můžeme se jen dohadovat, co se tam hned potom dělo ale já myslím, že je to všem jasné.
Komentáře
Přehled komentářů
tak toto bola parada sice je to neobvykly par ale je to v pohode ja zvladnem vsetko :D
nadpis
(Mono(www.uchihamono.estranky.cz), 2. 4. 2009 17:23)Hezký. Zajímavý. Kabuto dokáže bejt pěkně vlezlej, co?
mno
(suzu-chan, 31. 3. 2009 16:15)Tak já bych na diplom chtěla asi * přemýšlí * , asi nějaké yaoi * pervert smile *
kráásné:)
(terkic, 31. 3. 2009 15:45)opravdu mocinky hezké:) už se těším na další povídky:)
Děkuju
(Riuu, 31. 3. 2009 15:12)
Děkuju všem za chválu.
For haru:nevadí mi,že mi vždycky napíšeš trochu kritiky.Jak sem řekla,kritiku beru dobře a jsem ráda,že mi napíšeš co příště mám vylepšit-chybama se člověk přece učí:D
For Kagome:díky moc za chválu!!!Příště se můžeš určitě tešit na yaoi:D
For Suzu-chan:Děkuju i tobě za chválu.A na diplomek bych si přála Kakashiho a copak bys chtěla ty?Ani si mi nedala vědět:D
=^_^=
(Kagome/Kurama, 31. 3. 2009 10:40)Vážně super kapitola, povedla se ti xD Tak Sasuke tam má holku, to mě dostalo :D Taky děkuji za věnování a ještě jednou i za diplom ^__^ Jsem zvědavá na další kapču, hádám, že tohle už bude yaoi ^^
...
(haru, 31. 3. 2009 9:05)ďakujem za venovanie ^__^ poviedka bola kawai...aj keď mno pár preklepov a čo hovoríš na veľké písmená v priamej rečí? O.o (nič si zo mňa nerob, prosím, som zvyknutá kritizovať čo sa dá)
supeeeer
(suzu-chan, 31. 3. 2009 8:17)
Bylo to vážně super ( zase ) . Samozřejmě ti děkuju za věnování . A ještě jsem se tě chtěla zeptat co by jsi chtěla na diplom za SB ? Písni mi pls na blog .
Už se těším až napíšeš další povídku .
bravooo :-D
(Gaara z púšte, 25. 5. 2009 14:17)